Jdi na obsah Jdi na menu
 


Klára

4. 5. 2009

Klára se nervózně podívala na hodinky. Ještě má deset minut. Stála na "čáře". Spolu s desítkami ostatních lidí zde čekala. Ale dnes ne na kamaráda či kamarádku. Dnes tu čekala na Pána. Svou submisivitu si uvědomovala již od prvních sexuálních zážitků. Jenže..i když ji vzrušilo jak si jí její jediní dva kluci tvrdě a násilnicky "brali", nebylo to dost. Toužila být Pánovou čubičkou. Poslušnou, kterou Pán miluje, hraje si sní. Pán, pro kterého něco znamená. Když je pro kluka jen děvka, kterou zavolá, ošuká a po 15 minutách se o ni nestará a nezná ani její jméno...to jí nestačí. Chtěla něco znamenat..i když "jen" jako subka, sexuální otrokyně. Chtěla být pro svého Pána důležitá. Chtěla vztah, důvěru. Proto si našla Pána na internetu. Staršího, ale zkušenějšího. Takového, který jí bude rozumět.
 Letní vítr ji rozčesal vlasy a pohrál si s její sukní. To ji vytrhlo ze zamyšlení. Sukni si Pán přál. Stejně tak květované kalhotky. Nevěděla k čemu. Slíbili si, že první schůzka bude jen oťukávací. Že se jí rozhodně nedotkne na intimních místech.
"Kláro..?!" trhla sebou, když slyšela mužský hlas. Otočila se. Ten muž vypadal "normálně". Nic nenasvědčovalo tomu, že je to Pán. Jako kdyby měl mít triko s nápisem BDSM.
"Aa, ano.." Nervózně se na něj podívala.
"No tak, Kláro. Přeci snad víš co mi máš říc!" Věděla. Domlouvali se na tom.
Přistoupila k němu blíž. Díval se jí přímo do učí. Přiblížila se k jeho tváži skoro jako při polibku a zašeptala: "Vaše poslušná nadržená čubka je zde se svojí nadrženou kundou k Vašemu potěšení Pane." A políbila ho. Pak plaše poodstoupila.
Tu větu vyslovila jako v tranzu. Pořád jí hleděl do očí. Přesné znění nechal na ni. Jen naznačil, co by chtěl slyšet. Cítila vzrušení mezi stehny. Takhle tohle říkat muži, kterého vidí poprvé. Rudla a přerývavě dýchala vzrušením.
Chvíli přemýšlel, pak kývl: "Hmm, tohle jsem chtěl slyšet Kláro. V pořádku!"
Ani nestihla odpovědět a už ji vzal kolem pasu: "Tak půjdeme." A odcházeli spolu rušnou ulicí do středu města.
 Cestou vnímala jeho ruku kolem pasu. Nesahal ji na zadek. Nesnažil se dotknout jejích prsou. Šli tiše. Sem tam automaticky odpověděla na dotaz. Jak je. Jaká byla cesta.
"Chci je vidět" Skoro udělala další krok než si uvědomila, že zastavil.
"Ehmm, Pane?" Nebyla si jistá co chce.
"Měly by být květované. Chci je vidět. Teď!" Už chápala. Kalhotky. Proto jí řekl jaké! Svěřila se mu, že je stydlivá. A že nucené překonávání studu je jedna z věcí, která ji vzrušuje. Vzpoměla si na dohodu. Nebude sahat na intimní místa. Nebude ji nutit cokoliv strkat dovnitř. Jen lehce otestuje její submisivitu.
"Tady Pane?" Začervenala se. "Jistě, že tady"...blesklo jí hlavou.
"Ano tady. Je to snad moc těžké? Můžeš si vybrat kde...za rohem, v průjezdu.." Trošku se na ni mračil.
"Ano Pane." stydlivě se mu podívala do očí. Pohledy se setkaly a jí to opět vzrušilo. Rozhlédla se kolem a vykročila do postranní uličky.
"Tady by to šlo, Pane.." Šeptla a nervózně se rozhlížela. Nikdo nešel. Chtěla to mít rychle za sebou. Přesto byla vzrušená. Opravdu to udělá. Cítila, že tohle chce.
"Tak mi je ukaž. Pořádně si vyhrň sukni!" Rozhlédla se kolem a pomalu vyhrnula sukni nad pas. Cítila vzrušení. Rudla studem a dívala se radši bokem. Letmo zachytila, jak přidřepnul před ni. Ještě víc rudla. Musí si teď prohlížet její kalhotky snad z dvaceti centimetrů. Uvědomila si, že jediné kalhotky s motivem květin byly takové lehké, krajkové. Musel skrze ně vidět její oholenou štěrbinku.
 Ze zamyšlení ji vytrhl dotek na stehně. Instinktivně stiskla nohy k sobě a spustila sukni. Pohlédla dolů. Dřepěl před ní, ruku uvězněnou mezi jejími stehny. Mračil se na ni.
"Slíbil jsem, že ti na ni nesáhnu. Neboj se. Věříš mi nebo ne? Vyhrň si sukni a rozkroč se ať pořádně vidím. Jsou celkem hezké!"
 Jeho přímý pohled ji donutil podívat se stranou. Nedotkl se jí. Tohle je to, co chce. Opět pomalu vyhrnula sukni a mírně se rozkročila. Ani teď ruku nesundal. Cítila ji na stehně. Mírným tlakem ji donutil dát stehna ještě kousek od sebe. Určitě mi kouká přímo TAM! Pomyslela si. "Snad nejsem mokrá". Vzušení jí přesvědčovalo, že je.
"Otoč se. Ukaž mi zadek" Poručil mírným tónem. Pomalu se otočila a vystrčila na něj zadeček.
"V pořádku. Půjdeme!" Otočila se zpět. Pohlédla na něj. Uličkou se blížili nějací lidé a pokukovali, cože se to děje. Spustila sukni a upravila se. Znovu ji chytil kolem pasu a šel s ní pryč.
  Opět se nechala vést. Byla vzrušená. cítila, že tohle je to pravé. Tohle "oťukávání" je to, co chtěla prožívat. Nikam nespěchal a přitom... Pomalu došli do malé vinárny.  Vybral volný stůl a posadil se naproti ní. Z vinného lístku vybral své oblíbené víno. Po očku ji pozoroval. "Snad jsi nechtěla vybrat něco jiného? Něco jiného než by chutnalo mně?!" Zdůraznil.
"Ne, Pane." Odpověděla. Lechce se začervenala. Pomalu se dostávala do své role. Pomalu se stával jejím Pánem.
Když číšník donesl víno, nechal ji ať jej zkusí. Díval se jak ochutnává. Sledoval každý její pohyb. Normálně to neměla ráda, ale teď ji to vzrušovalo. Snažila se být smyslná, provokativní.
Neptal se jí moc. Jen jak se cítí. Jestli je spokojená. Byla. Moc se jí to líbilo.
"Chci dárek!" Náhle ji překvapil. Přemýšlela co asi? Polibek? Dotek?
"To krásné, jemné, květované, co jsem viděl před chvílí v uličce." Díval se jí opět do očí. Vzrušeně dýchala. Chce její kalhotky! Kývl směrem k WC.
"Dřív než dopiji skleničku.." Upozornil ji.
"Jistě Pane!" Pomalu se zvedla. Nechtěla jej nechat čekat. Zamířila na WC.
Zamkla se v kabince. Hluboce dýchala. Poslední zaváhání a pak už stahovala kalhotky dolů. Opravdu byly vlhké. Zastyděla se, ale pak si uvědomila, že tohle určitě chce. Upravila sukni a vydala se zpět. Teprve po prvním kroku jí došlo, co to znamená. Poprvé byla dole NAHÁ. Jen ta myšlenka jí přivodila další vlnu vzrušení. Když míjela jejich stůl, naklonila se k němu a vtiskla mu kalhotky do dlaně. Pak se posadila naproti.
"Děkuji." Odpovědě suše a zkontroloval obsah ruky. "Jaké to je?"
"Cítím se skvěle, Pane." Usmála se na něj a zapila douškem vína. Ještě si chvilku povídali a dopíjeli víno.
 Zaplatil. Pomalu se zvedli. Ucítila jeho ruku na svém pasu. Teď se již k němu poslušně přitiskla. Letní větřík trochu ochladl a zastudil na mokré nahé pičce. Trošku sebou škubla.
"Copak, něco se stalo?" Zaptal se. Sledoval ji. Zpovídal.
"Ne, je to v pořádku Pane. Já jen nejsem zvyklá chodit dole...nahá." Trošku se začervenala a stydlivě na něj pohlédla.
"To nevadí, to je správné. Když jsi se mnou tak je to v pořádku." Věřila mu. Přitiskl ji víc k sobě. Pomalu šli zpět k místu setkání.
 Začínala se bát, že něco udělala špatně. Sice si slíbili, že to bude jen oťuknutí. Teprve pak se rozhodne. Jenže teď se ho nechtěla pouštět. Teď ještě ne.
"Ehmm, Pane..já.." Nevěděla, co říci. "Co, co..uděláme teď..?!
Zastavil, podíval se na ni. "No, rozhlédl se. Stáli u té uličky, kde ji zkoušel prvně: "Teď se přesvědčíme, jestli jsi mi nedala jiné kalhotky!" Usmál se na ni. Samozřejmě, že mu nedala jiné...
Zrudla. "Ano, Pane, jak si přejete." Byla ráda, že to ještě neskončilo. Přesto trošku znervózněla. Dokáže to?
Stáli v potemnělé uličce. Věděla, co ji čeká.
"Takže? Vyhrň si sukni!" Cítila vzrušení. Ano, chce být jeho subkou. Pomalu vyhrnula sukni. Opět před ni podřepl. Koukal TAM snad věčnost. Zhluboka dýchala vzrušením. Připadala si, že cítí na pičce jeho dech. Už jen ta představa že své pohlaví musí takhle vystavovat na ulici, byla děsně ponižující a vzrušující zároveň.
"Dobře. Přesvědčila jsi mně Kláro." Spustila sukni dolů. Ještě chvíli se nemohla pohnout.
"Tak jdeme!" rychle k němu přikročila, aby se neopozdila. Pomalu spolu odcházeli.
  Co teď? Je to konec? začátek? Bude nyní něco chtít? Došli k místu setkání. Otočil se k ní a přitiskl k sobě. Díval se jí do očí.
"Tak jak jsi se rozhodla? Co bys chtěla?" Zeptal se jí. Znala jen jednu odpověď.
"Chci být vaše subka. Vaše otrokyně. Chci, abyste mně takhle ponižoval pořád. Aby vám moje tělo patřilo.." Říkala to bezmyšlenkovitě. Vše, na co přišla, co jí vzrušená mysl diktovala.
"Dobře, dobře Kláro. Jsem rád, že jsi se tak rozhodla. Přijedeš zítra ráno v sedm na zastávku....."
"Ano ano, Pane. Přijedu" Šeptala vzrušeně. Usmál se. Políbil ji.
"Doboru noc, Kláro... zítra!" A odcházel.

Věděla, že se zítřka nebude moc dočkat. Asi neusnu, pomyslela si.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář