Jeden subinčin sen - 1. část
Dojela jsem až na okraj vesnice, zastavila a vytáhla klíčky ze zapalování. Byla jsem šíleně nervózní a nevěděla jak se uklidnit. Vystoupila jsem tedy z auta a začala ho obcházet. Oblečená jsem byla tak, jak jsi si to přál. Pohrávala jsem si s klíčky a každou chvilku mi upadly. Zrovna, když jsem je asi po desáté sbírala zastavilo u mne auto. Úplně jsem ztuhla. Nemohla jsem se ani pohnout, ale pak jsem si dodala odvahy. Narovnala jsem se a v té chvíli jsi právě vystupoval z auta. Usmála jsem se a řekla odhodlaně „ahoj“ a natáhla jsem před sebe ruku. Taky jsi se usmál, ruku pevně stiskl, odpověděl na pozdrav a dodal jsi „rád tě vidím, pojedeme viď“. Jen jsem tiše přikývla, nastoupila do auta a rozjela se. Ve zpětném zrcátku jsem sledovala jak se i tvé auto rozjelo. Jeli jsme jen malý kousíček a zastavili před chaloupkou. Vystoupila jsem, otevřela vrata a vjela dovnitř. Ty jsi zaparkoval auto kousek dál, na místě, které jsem ti ukázala a pak jsi šel pomalu za mnou. V ruce tašku a ve tváři zvláštní výraz. Nedokázala jsem ho rozluštit a začala jsem být ještě víc nervózní. Zavřela jsem za tebou vrata a otevřela dveře do chaloupky. Zůstala jsem stát na prahu a váhala jsem. Věděla jsem, že jakmile vejdu dovnitř a dveře se zavřou, budou role jasné. Stane se ze mne tvá poslušná čubinka a ty mým Pánem. Trpělivě jsi stál za mnou, tiše … nic jsi neříkal. Zdálo se mi, že tak stojíme celou věčnost, ale nakonec jsem ten práh přestoupila a zůstala stát v předsíni. Vešel jsi za mnou a pomalu zavřel dveře. Když jsem uslyšela cvaknutí kliky a otočení klíče v zámku, celá jsem ztuhla a na chvilku jsem přestala dýchat. Nehýbala jsem se a čekala. Dotkl ses lehce mého ramena a tichým hlasem pronesl „no tak, jsi přece hodná a poslušná čubinka, nemáš se čeho bát.“ Znala jsem dobře ten hlas, ale teď se mi zdálo že ho slyším až moc blízko. Začala jsem se chvět, můj dech se zrychlil. Najednou jsem nevěděla, jak se chovat. Ale ty jsi mi začal tichým a zároveň rozhodným hlasem říkat, co mám dělat. Otočila jsem se tedy a nastavila ti svoje ruce. Svázal jsi mi je v zápěstích a pak přivázal ke schodišti. Stála jsem před tebou se vzpaženýma rukama a cítila jsem svoje srdce skoro až v krku. Tlouklo tak silně, že jsem se bála, že mi vyskočí z těla. V tom jsem si uvědomila, že nejsem naostro. Ale neříkal jsi, že tak mám být, tak snad…. Přistoupil jsi skoro až těsně ke mně. Tak blízko, že jsem vnímala tvůj dech a teplo tvého těla. Začal jsi pomalu rozepínat knoflíčky halenky, jeden, druhý, třetí.. měla jsem strach, že rozepneš všechny, ale neudělal jsi to. Maličko jsem si oddychla. Pak jsi palci zavadil o moje bradavky. Jen jsem sykla a mým tělem projel jakýsi výboj. Začal jsi kroužit prsty kolem bradavek a já cítila, že pomalu vlhnu. Zavřela jsem oči a začala intenzivně vnímat tvou vůni. Věděla jsem, že tuhle vůni už nikdy nezapomenu a že kdykoliv ji ucítím vzpomenu si na tuto chvíli a na tebe…na mého Pána, jehož hračkou jsem právě v té chvíli byla. Stáhnul jsi mi podprsenku pod prsa a nepřestával mne dráždit. Tiše jsem sténala a snažila se moc nehýbat. Nevěděla jsem, jestli smím. Nebo jestli mám jen stát a držet. Po chvíli jsi poodstoupil a ve tvé ruce se objevil bičík. Jeho koncem jsi pomalu přejel po mé tváři, po krku dolů na prsa a kroužil kolem bradavek. Přikázal jsi mi, abych roztáhla nohy od sebe, víc.. ještě víc. Poslechla jsem a ty jsi koncem bičíku jel po mé noze. Pěkně pomaloučku po vnitřní straně stehna až k mušličce. Hmm… tak budeme muset čubinku svléknout. Pomalu jsi mi začal kalhotky sundavat. Bála jsem se, že se budeš zlobit, ale nezlobil ses. Byla jsem ráda, že jsem našla takového Pána. Takového, který mi rozumí, rozumíš mi možná víc než já sama sobě. Musela jsem pak znovu roztáhnout nohy a ty jsi pohyb s bičíkem zopakoval.
Tentokrát jsi mi začal jeho koncem dráždit poštěváčka. Tohle na mne platí. Začalo mi být horko a celá jsem se chvěla. Rychleji jsem dýchala a zdálo se mi, že mám celé tělo v jednom ohni. Odložil jsi bičík, poklekl na jedno koleno a oběma rukama jel po mých nohách nahoru. Zavřela jsem oči. Díval ses na mne. Cítila jsem tvůj pohled, úplně jsi mi jím propaloval kůži. Mezi prsty jsi sevřel můj poštěváček a začal ho mnout. Roztřáslo mne to. Zvedl jsi ruku a nechal mne olíznout svůj prostředník. Nasála jsem ho do pusinky a naslinila ho. Ruku jsi vyndal a pak jsi mi pomaloučku prostředník zasunul do vlhké mušličky. Přitom jsi nepřestával dráždit poštěváček. Cítila jsem jak vlhnu. Víc a víc. Přestala jsem ovládat svoje tělo, ale nevěděla jsem, jestli smím. Sténala jsem a snažila se zklidnit. Nešlo to. Přivedl jsi mne téměř až k vrcholu, ale těsně před koncem jsi přestal a odstoupil ode mne. Jen jsem tiše zakňourala… „prosím Pane“. Tlumeným hlasem jsi mi odpověděl … „ještě ne“… Začala jsem se zklidňovat. V duchu jsem počítala a snažila jsem se myslet na obyčejné věci, ale moc mi to nešlo. Úplně jsem hořela. Odvázal jsi mi ruce a pomalu jsi mě vedl do vedlejší místnosti. Zavázal jsi šátkem oči. Opřela jsem se o křeslo. Nevěděla jsem, co se bude dít a chvěla jsem se nedočkavostí i touhou. Moje všechny obavy najednou byly pryč. Věřila jsem ti. Věděla jsem, že můžu…
Přistoupil jsi ke mně zezadu, vyhrnul sukni tak, že mi zakrývala jen lehce zadeček. Rukou jsi mi zajel pod sukni a začal mě jemně hladit. Znovu jsem se roztřásla. Každý tvůj dotek byl přímo elektrizující. Ještě nikdy jsem něco takového nezažila a sama sebe jsem nechápala. Ale oddávala jsem se ti. Moje mysl se ještě bránila, ale moje tělo ne. Podléhala jsem ti a věděla jsem, že touha bude silnější než rozum. Přestala jsem se bránit. Moje mušlička byla horká a nádherně vlhká. Postřehla jsem, jak sis rozepnul kalhoty. Přistoupil jsi až těsně k mně. Jednu ruku jsi mi položil na bok. Přiložil jsi špičku žaludu na okraj mojí nadržené kundičky a pak pomaloučku jen projížděl mezi mými pysky. Cítila jsem jak je hebký, jemný, sametový. Trápil jsi mě. Jen lehce jsi projížděl po okraji. Byla jsem úplně šílená. Vzdychala jsem a sténala a snažila se svoje tělo zklidnit. Znovu si přiložil špičku k okraji mušličky a začal pomalu zasouvat. Vždy jen kousíček. Nepředstavitelně mě to rozpalovalo. Chtěla jsem víc… Chtěla jsem tě už uvnitř. Ale cítila jsem a věděla, že musím jen čekat. Ty jsi Pán a ty určuješ. Chvěla jsem se jako poslední list ve větru a jen jsem držela. Chtěla jsem se ti oddat, chtěla jsem být tvá. A tak jsem držela. Držela jako poslušná Pánova čubinka, tvoje čubinka...